ZUKI A ČARODĚJKA
Po chvíli byly slyšet kroky. Dvířka zaskřípala a v nich se objevila malá postava. Byla to Angi, zdejší čarodějnice, která pomáhala lidem, když ji potřebovali. Ale nešel z ní strach, jak by si kde kdo mohl myslet, alespoň Zuki ho neměla. A Angi jí řekla: „ Ahoj Zuki, co potřebuješ?“ Zuki se strašně udivila že ji Angi zná, ale nedala to najevo. Hned ji vypověděla, co je trápí. Čarodějka ji na to poradila ať si z kostela donese svěcené svíce nebo ať ty co má doma vezme s sebou do kostela a pokropí je svěcenou vodou. Že prý do týdne to vymizí samo.
Tohle je čarodějky Angi
Když Zuki odcházela tak ji ještě řekla ať jí přijde říci jak to všecko dopadlo, a vezme s sebou všecky rozbité věci. Zuki udělala vše tak jak ji čarodějnice přikázala. Dokonce i ty věci ji donesla , i když jí to s těmi střepy moc překvapilo. A po týdnu šla znovu za Angi i tedy s těmi rozbitými věcmi. S trakařem plným střepu zastavila a zaťukala na Angejiny dveře. Vstup Zuki, už na tebe čekám ozvalo se zevnitř. Zuki vstoupila a poloudiveným hlasem se zeptala:? “jak jste věděla, že přijdu a že jsem to teďko zrovinka já?“ „No víš Zuki, já jsem čarodějka už pěkně dlouho, a tak taky vím, kdo a kdy ke mne přijde“ odpověděla jí tichounkým hláskem. Aha tak to už chápu, no nic, tady jsou ty věci ,řekla a chtěla odejít . Kam pak jdeš? Zeptala se jí. No já jdu domu a za týden si proto přidu…
A Angi ji odpověděla tak trošku nazlobenym tonem: „to si myslíš, že jako mi to bude trvat tak dlouho? Si mysliš že budu slepovat střipek ke střípku? No tak to se pleteš… Vytáhla svou kouzelnou hůlku a řekla kouzelnou formuli: „ Reparo“ . Celý pokoj se náhle zaplnil podivným světlem. Zuki si zakryla oči… jednak proto, že jí to světlo draždilo oči, a taky proto, že se bála toho, co to bylo. Po chvíli světlo zmizelo a ona otevřela oči. Viděla že už tam není žádný střep, nýbrž věci které vypadaly jako nové. Leknutím shodila lampu vedle sebe. A Náhle se udělala tma, že nebylo vidět ani na metr.na jednou uslyšela další podivne slovo. Lumos ozvalo se pokojem , který se po chvíli celý rozzářil. Až se Zuki vzpamatovala, tak se zeptala čarodějky, jestli by ji neukázala jste nějaké kouzlo. Angi ji na to řekla možná ještě jedno by mohla. Dones mi prosím ze skříně nějaký husí brk. Dobře řekla Zuki.. Šla ke skříni chtěla ji otevřít . Ale skříň byla zamčena . Zeptala se tedy Angi kde má kliče, ale Angi se jen rozesmála a řekla odstup. Vtom namířila hůlkou na skřín a řekla Alohomora v té chvíli se dveře otevřeli a Zuki mohla vzít brk a donést jej Angi. A teď se posaď, řekla čarodějnice a já ti teda ukážu to kouzlo. Pozoruj to pírko… „Wingardium Leviosa“ ozvalo se v tu ránu v pokoji a brk začal poletovat ve vzduch. Náhle se Zuki podívala ven a viděla že se venku setmělo. A tak řekla: „už bych měla jít.“ Rozloučila se s čarodějkou a vzala věci a šla domu.
…Brzo ráno se šla Zuki za čarodějkou podívat, protože si vzpomněla, že jí zapomněla poděkovat. Ale už ji nenašla. Celá smutná se vrátila domu a vše vyprávěla Kolovi. Ze začátku jí Kol ani nechtěl věřit, že byla u té čarodějky, ale nebyl nevšímavý a tak zpozoroval že už je vše pořádku… A pak jí sebevědomě řekl: „Ty nevíš že Angi se objeví jen když ji potřebují? A když už ji nepotřebuješ tak zmizí.“ Protože sám už s tím měl zkušenost. Od té doby Zuki každý den chodí na místo kde stal chaloupka od Angi. Čeká až se čarodějka vrátí , aby jí mohla poděkovat…
A jestli neumřela tak tam každodenně chodí do dne…